Peníze.cz – Největší pojišťovna se chová nemravně, řekl soud a zastal se klienta

Jde o jeden z mnoha sporů týkajících se starších smluv o kapitálovém či investičním životním pojištění. Rozsudek je však přelomový v míře kritiky, s níž soudkyně Helena Gregorová zhodnotila chování největší tuzemské pojišťovny. Ve zkratce lze verdikt popsat tak, že soudu po mnoha prakticky totožných případech se stejnou pojišťovnou došla trpělivost.

„Není přípustné, aby se pojišťovně podobný model získávání ekonomického zisku nadále vyplácel za cenu nerespektování výsledků dohledové činnosti České národní banky a vyvolávání a udržování protiprávního stavu poškozujícího spotřebitele jakožto slabší strany kontraktu,“ zdůraznil soud.

Podobné smlouvy s různými pojišťovnami uzavřely v letech 2005 až 2013 stovky tisíc lidí. Mělo jít o kombinaci rizikového pojištění s investicemi (IŽP) nebo spořením. Konkrétně kapitálové životní pojištění se sjednávalo pro případ smrti nebo dožití se konce pojistné doby, pojišťovna přitom garantovala klientům zhodnocení ve výši takzvané technické úrokové míry.

Česká národní banka, finanční arbitr, někteří politici a nakonec i soudy však postupně upozornily na zásadní nedostatky těchto smluv – kvůli množství právních vad jsou přinejmenším některé z nich neplatné jako celek. Zjednodušeně řečeno jde hlavně o dva velké problémy: smlouvy nebyly transparentní ohledně účtování poplatků (neobsahovaly pravidla, podle nichž může pojišťovna provádět srážky) a v zásadě ani nešlo o pojištění, protože riziková složka byla jen minimální, případně zcela chyběla.

V Česku zatím nefungují takzvané hromadné žaloby (hromadná řízení), a proto se rozhodnutí soudu v konkrétním občanskoprávním sporu přímo týká jen jeho účastníků – nemá automaticky dopad třeba na další spotřebitele, přestože jsou ve shodné situaci vůči stejné firmě. Dalším lidem nezbývá než se také obrátit na soud, pokud jim pojišťovna sama nevyjde vstříc. Konkrétně Generali Česká v posledních letech místo vrácení peněz nabízí klientům v posledních letech jen podepsání dodatku smlouvy, který by měl její předchozí postup zlegalizovat.

V konkrétním sporu, který letos v říjnu – zatím nepravomocně – rozhodl Obvodní soud pro Prahu 1, šlo o životní pojištění Dynamik z roku 2007. Tedy prakticky stejný typ, o němž soudy opakovaně rozhodly, že je kvůli právním vadám „od počátku absolutně neplatný“. Klient chtěl vrátit peníze, protože pojišťovna mu prý neřekla, podle jakých pravidel strhává peníze a proč má po deseti letech na účtu výrazně méně, než za pojištění dosud zaplatil.

Generali Česká pojišťovna u soudu tvrdila, že smlouva je zcela platná a k žádnému porušení práv spotřebitele nedošlo. Argumentovala i tím, že případný nárok klienta na vrácení peněz je už promlčený, protože jej mohl uplatnit jen do dvou nebo tří let poté, co se o údajné neplatnosti smlouvy dozvěděl nebo mohl dozvědět – a to podle pojišťovny bylo hned při jejím podpisu v roce 2007.

Ústavní soud přitom v květnu 2022 v jiném sporu (s tehdejší pojišťovnou Axa) konstatoval, že klienti nemuseli hned od začátku vědět, že je smlouva neplatná. Spotřebitel jako právní laik nemá tolik informací, takže se o tom mohl dozvědět až později například z médií, po konzultaci s advokátem nebo dokonce až po vydání rozhodnutí. V každém případě je podle Ústavního soudu potřeba posuzovat promlčecí lhůtu individuálně, nelze ji počítat mechanicky hned ode dne podpisu smlouvy.

Také podle Obvodního soudu pro Prahu 1 – s odkazem na předchozí rozsudky soudů v kauzách s totožným nebo obdobným předmětem – je nesporné, že smlouva je od počátku absolutně neplatná a že ze strany Generali České pojišťovny jde o bezdůvodné obohacení. Soud však navíc odmítl námitku promlčení s tím, že je v rozporu s dobrými mravy – tedy jedné ze základních zásad občanského práva. „Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu,“ odkázal soud na paragraf 6 občanského zákoníku.

„Soud vzal v potaz jednání pojišťovny, která ví o neplatnosti svých smluv a nijak ji neřeší, a naopak se nadále bezdůvodně obohacuje na úkor svých klientů, vystavuje jim daňová potvrzení na neplatné smlouvy a za toto jednání není nijak postihována,“ zdůrazňuje advokát Přemysl Bartoš z advokátní kanceláře DP Partners, která klienta zastupovala.

„Soud dospěl k závěru, že pojišťovna nemůže těžit z toho, že uzavírala s klienty neplatné smlouvy, ačkoliv o tomto problému věděla a nic s ním nedělala. Proto rozhodl, že její procesní obrana v podobě námitky promlčení je nemravná, a tudíž se otázkou promlčení nebude zabývat,“ vysvětluje advokát Bartoš.

Podle Bartoše musela Generali Česká pojišťovna už od roku 2012 s ohledem na dohledové benchmarky České národní banky vědět o vadách svých pojistných smluv způsobujících jejich neplatnost, avšak tento problém ignorovala, přestože na něj byla upozorněna finančním arbitrem v rámci ústních jednání už v roce 2014, následně ignorovala rozhodovací praxi finančního arbitra od roku 2017 a rovněž soudní rozhodnutí přibližně od roku 2019.

„Generali Česká pojišťovna je a byla žalována v desítkách sporů, v nichž byla opakovaně konstatována absolutní neplatnost obdobně koncipovaných smluv. (…) Musela tak vědět, že takové smlouvy jsou od počátku absolutně neplatné. Neučinila však nic, co by tento protiprávní stav, který vyvolala a nadále udržovala, změnila a uvedla do souladu se zákonem,“ zdůraznila soudkyně.

„V počátcích, kdy soudy rozhodovaly v obdobných kauzách mnohdy rozdílně, lze toto jednání ještě omlouvat, ale později, kdy již existuje nespočet závěrů o absolutní neplatnosti takových smluv, kdy i judikatura soudů se v tomto směru sjednotila, již nelze jinak než to označit za jednání v rozporu s dobrými mravy, jehož účelem je zneužívat protiprávního stavu existence absolutně neplatných smluv uzavřených na úkor spotřebitelů,“ konstatoval Obvodní soud pro Prahu 1.

Model „strhávám dle své libovůle spotřebiteli neznámé vysoké částky, vytvářím a udržuji poskytování plnění – bezdůvodného obohacení na mé straně – a spoléhám na promlčení nároku spotřebitelů“ je podle soudu neudržitelný a zneužívající. „Pojišťovna tímto jednáním může získávat i jakousi konkurenční převahu, když na první pohled není uvedena žádná konkrétní částka, která se bude ze zaplaceného pojistného strhávat, a vlastně ani způsob, jak se k ní dá dospět, což může mít na klienty pozitivní vliv,“ dodal soud.

Advokát Bartoš připomíná, že stejná soudkyně už několik obdobných kauz řešila a dosud se zcela ztotožňovala s námitkou promlčení. „Jde tedy zjevně o změnu její rozhodovací praxe vycházející právě z jednání, respektive nejednání Generali České pojišťovny,“ podotýká.

„Ačkoliv v této oblasti jde o výjimečné a přelomové rozhodnutí v rámci tuzemské judikatury, v kontextu judikatury Soudního dvora Evropské unie je to rozhodnutí zcela standardní, neboť evropská judikatura dlouhodobě zdůrazňuje nutnost maximální ochrany spotřebitelů před jednáním velkých ekonomických subjektů, které mají tendenci ke zneužívání své profesní a ekonomické převahy,“ dodává Bartoš.

Obvodní soud pro Prahu 1 odmítl námitku promlčení kvůli rozporu s dobrými mravy už v jiném případu životního pojištění v roce 2021. Podle odvolacího soudu sice námitka promlčení nemravná nebyla, nicméně obě rozhodnutí nakonec zrušil Nejvyšší soud a vrátil zpátky k prvnímu stupni.

Také u rozsudku z letošního října lze očekávat, že se pojišťovna odvolá. „Probíhající soudní spory nekomentujeme,“ řekl k tomu její mluvčí Jan Marek na dotaz webu Peníze.cz.

Advokátní kancelář, která zastupovala klienta, o tom podle svých zkušeností v těchto sporech nepochybuje. A upozorňuje také na zajímavou praxi pojišťovny: „Je otázkou, zda odvolací soud bude vůbec věc meritorně řešit. Standardním postupem Generali České pojišťovny v těchto sporech je, že v rámci odvolacího řízení pojišťovna bez ohledu na svou argumentaci a bez ohledu na to, zda je rozhodnutí soudu prvního stupně v její prospěch či nikoliv, uhradí veškeré požadované nároky, aby se vyhnula pravomocnému meritornímu rozhodnutí ve věci,“ říká Bartoš.